Kdo se ve mě nachází, jak se mnou jen zachází?
Jemně jako v rukavičkách? Nebo s tíhou na mých
víčkách.
S láskou nebo kritikou,
Nakreslenou, vyrytou?
Kdo se skrývá v tom mém já,
Zralá žena, dospělá?
Nebo jen to malé dítě,
Co sedělo věčně v koutě.
Ustrašené něco říct,
Vědět nebo žadonit?
Hodná holka, v noci ve dne,
Kam ji řekneš tam si sedne.
Kolik uplynulo času,
A já hlavě plno hlasů,
Jaké oči, nos i vlasy,
Posměváčci,
Zas ty hlasy.
Že se bojím sebou být,
Neplakat a sama jít.
Zrcadlem mi děti jsou,
Dělám chyby,
Jednu za druhou.
Klopýtám a zvedám se ,
Dokážu to, nedám se.
Utěším tu holku malou,
Uplakanou, nežádanou,
Pohoupu na kolenou,
Stanu se už dospělou.
Žádné komentáře:
Okomentovat