Loučení

Tvoji tvář mám stále před očima,

Než se rozpustí a stane se jen snem,

Opouštím myšlenky co mi tě připomínají

Stává se to pouhým obrazem. 

Chci ti říct, byl jsi víc, nemyslíš, když mi říkáš co cítíš. 

Nejsem to já koho nosíš v srdci,

Ani nevím co jsem si myslela,

Tvoje jsem byla jen v temné noci a ve dne jenom ten pocit.

Teď už vím, že ten stín, co večer se mnou usínal navždy opouštím. 

Společně

Společně na vlnách,

plujeme jak koráb,

minem se útesem, 

spolu snáz.

Pevnina na obzoru,

vynáší nahoru to co má.

Ozvěna ve skalách,

odráží jen nás dva,

napořád.

šeptám ti na tváře,

za sluneční záře,

že jsem rád,

že tě mám.

Opouštím svoje já,

jen tobě se odevzdám,

moje srdce už není mé,

patří nám.

Nemusím čekat na západ slunce,

abych mohl tisknout tvé ruce,

čekat na světlo v tmách,

za záře je uvnitř v nás.

Blouznění

Je ráno, já vstávat mám,

postel rozestlaná, jsem v ní sám,

cítím vůni krásný ženy,

rozhlídnu se, ale žádná není.

Na krku mám malý šrám,

tak byla tu nebo se mi jen sen zdál.

A tak přemýšlím jak jsme spolu,

lítali nahoru a dolů,

jak jsem se tě dotýkal,

nebo jsem snad ty prázdný láhve vypil sám.

Nahoru a dolů v noci,

držel jsem tě pevně v bocích.

Ta vůně, závan tvýho těla,

zůstal mi v polštáři,

kam ses poděla.

Je ráno, jenom ležím,

krásná neznáma utekla z mých peřin,

bez rozloučení, beze vzkazu,

mám jen velkou kocovinu...............

Jen já

Už nic neskrývám,zlehka běžím proti větru,

Bosá po kamení, deštěm zmáčená s úsměvem na rtu.

Vlasy zmáčený, větrem pocuchaný,

Tváře deštěm smytý tajemství odkrývají.

Mojím touhám šanci dávám, životu se zlehka odevzdávám.

Odmítám se bát, odmítám se třepat v koutě,

Být stejná jako holka na plakátě.

To nejsem já, to jen jedna z masek mých,

Dokonalá, vyrovnaná, to je to co dneska nosí.

Jsem  ta holka pihovatá, drobný vrásky zdobí úsměv můj,

Všechny moje radosti i rány odráží,

Miluju je každou vteřinou.