Chlad

Říkám si, že je možná už příliš pozdě, snažit se, aby to bylo jako dřív,

Nebo je taky možná příliš pozdě, začít doopravdy žít.

Kdopak nám, čas počítá, říká nám, kdy a co dělat mám. Co dál.

Ref:V pohledu tvym a mym je barva seda, kdo mi rekne kudy se dát,

Kterým směrem jít, jak naučit se žít.

Naše ruce mrazem  oba zebou, řekni jak mám vyjít s tebou,

V pohledu tvým a mým, v tom oku studeným.

Říkám si jak ses na mě díval, když jsi mi lásku sliboval,

Společným jménem se podepisoval a prstýnek mi navlíkal.

A tak se ptám, co dělat mám, když mě srdce zebe,

Jen se na tě podívám. Co dál.

Ref: V pohledu tvym a mym je barva seda, kdo mi rekne kudy se dat,

Kterým směrem jít, jak naučit se žít.

Naše ruce mrazem  oba zebou, řekni jak mám vyjít s tebou,

V pohledu tvým a mým, v tom oku studeným.

Jen prosím, odpusť mi, že nemám sílu zkoušet to dál a poslouchat tvý sliby.

Já už vím, nejsme si, ani jeden souzeni.

 V pohledu tvym a mym je barva seda, kdo mi rekne kudy se dat,

Kterým směrem jít, jak naučit se žít.

Naše ruce mrazem  oba zebou, řekni jak mám vyjít s tebou,

V pohledu tvým a mým, v tom oku studeným.